Jakou roli hraje v životě seniorů inspirativní stimulující prostředí a využívání nových technologií, nám prozradil Petr Pokorný, který stojí za projektem Alzheimer centra Třebíč.

Co vás osobně přivedlo k tématu domovů se speciálním režimem a jak vás práce na projektu ovlivnila?
Dobrá otázka. Občas, když se zastavím a mám čas, tak si kladu otázku, proč nebo co mne přivedlo k sociální tématice. Více než dvacet let jsem se pohyboval na finančních trzích, kde je skoro vše až chladně dáno. Zisk, nebo ztráta. Euforie a zklamání. Najednou zjistíte, že je někdy čas zpomalit, zamyslet se nad dalšími kroky, říci si, co bude dál. Nebylo toho už moc, není čas na změnu? A jsem rád, že ta změna přišla, když jsme s kolegy z INVEST GATE a.s. vstoupili do našeho prvního projektu v Třebíči. Najednou mě vše začalo zase bavit. Pamatuji se jako dnes, když jsme v listopadu 2019 otevřeli naše centrum a mohl jsem ho ukázat dětem. V tu chvíli jsem byl neskutečně hrdý na to, co jsme dokázali za tak krátký čas. Staré budově jsme dali nejen nový plášť, ale také poslání.

Co se vám v poslední době povedlo a z čeho máte největší radost?
Radost mám ze svých dětí. Vidím, jak vyrostly a za chvíli půjdou svojí vlastní cestou. Věřím, že jsem jim předal nejvíce, co jsem mohl. Za to vlastně patří velký dík mým rodičům, kteří nás vychovávali k úctě, píli a pokoře. Ne nadarmo se jmenuji Pokorný. Pokud by otázka směřovala k mé práci, tak mám velkou radost z toho, co dělám a jsem rád s lidmi, se kterými pracuji. Nejsme totiž jenom kolegové, ale hlavně kamarádi, kteří spolu mohou mluvit na rovinu a třeba se svěřit i s problémy. Nebo si společně užít třeba team building.

Do čeho byste rádi investovali?
Tématem číslo jedna je pro nás v současné době celková digitalizace a tím usnadnění naší práce a snížení časové náročnosti jednotlivých dílčích úkolů, a to napříč celou naší společností. Na jedné straně se to týká osobních a zdravotních informací o klientovi, na druhé straně také například účetnictví. Jinak řečeno snažíme se vytěžit co nejvíce z přijatých dokladů. To zajišťuje umělá inteligence, která dokáže automaticky číst informace z faktur, dokumentů a dalších podkladů. Nemusejí se pak ručně přepisovat informace ani zásadně manuálně upravovat vytěžená data. Chybovost bývá minimální.

Nesmím také zapomenout na investice do některých moderních technologií, které by se daly použít v našich care centrech, například chytré náramky, chytré pokoje, chytré kamery atd.

Povězte nám něco víc o technologiích, které se chystáte ve svých zařízeních v budoucnu využívat…Co se týká nových technologií, v péči o seniory vidíme velké možnosti v jejich využívání. Ať už jsou to zmiňované chytré byty pro seniory, kde může plnit skvělou funkci takový prvek, jako je například interaktivní tabule, aby si snadno zjistili, jaké bude počasí nebo například kdy jedou autobusy. Pro lidi, kteří zapomínají, pak existuje něco jako chytrý náramek, ale i chytré hodinky, které jsou tak inteligentní, že když senior nastoupí do výtahu, tak ho výtah doveze přesně tam, kde bydlí, rozsvítí jim na cestu k jejich bytu, a to jsou všechno věci, které seniorům pomáhají. Jsou vhodné pro lidi, kteří zapomínají nebo jsou v novém prostředí, a tyto prvky bychom chtěli aplikovat do budoucna v našich centrech. Nedají se ale využívat plošně a je potřeba vždy promyslet, co je pro který typ klienta vhodné. U Alzheimerovy choroby je potřeba být s novými technologiemi opatrnější, protože ti lidé žijí v tom, co znají z minulosti, a vše, co neznají, je může polekat. Proto například chytrý náramek pro takového klienta musí mít podobu hodinek, které ze svého života znají. U roztroušené sklerózy je to naopak a tito klienti vzhledem k tomu, že jim selhává tělo a rozumové schopnosti jsou zachovány, tak pomoc technologií vítají a jejich používání si dokážou rychle osvojit. Jsou pro ně vhodné právě inteligentní byty, které pomocí programu dokážou hlídat spotřebiče, zapnout počítač nebo televizi. Je potřeba jim zjednodušit a zlepšit život, protože jsou většinou imobilní.

Vaším cílem je zajistit co nejvyšší kvalitu života klientů. Povězte nám, jakým způsobem se vám daří rozvíjet a udržovat jejich schopnosti a dovednosti?
Kvalitu života se snažíme zlepšit přístupem. I když je člověk duševně nemocný, tak je to stále lidská bytost, která má své pocity, potřeby, a i když se to nezdá, tak i touhy. Vím, jak je důležitý osobní přístup. Oční kontakt, vlídné slovo, pohlazení. Když jsem byl malý a něco se mi stalo, tak jsem byl vždy rád, když mne mamka nebo taťka pohladili, povzbudili.

Ale není to jenom o přístupu, ale také o nutnosti žít. Osobní přístup by nestačil, pokud bychom nenabídli i různé aktivity. Zaměstnat tělo a hlavu. Jak kdysi řekl J.A. Komenský „Činný život je v pravdě životem, zahálka hrob člověka zaživa.“

U nás v centru máme velké štěstí na kolegy, kteří s klienty hrají různé sportovní a deskové hry, starají se o zahradu, pěstují květiny a bylinky, jezdí na výlety, pomáhají taky sami sobě. Důležitá je motorika a menší práce, když se soustředíme na práci rukou a musí se zapojit i hlava. Ale i menší lenošení například u opékání buřtů nebo grilování je velmi přínosné.

Pomáhají vám i v těchto volnočasových aktivitách moderní technologie? Jak významnou hrají roli?
Bez moderních technologií si snad už svět nedokážeme představit. Na jednu stranu nám pomáhají, ale neměli bychom zapomenout, že nám mají některé věci ulehčovat, a ne úplně nahrazovat. Moderní technologie nám mění život a jejich úloha ve společnosti roste. Příkladem toho, jak je využíváme pro volnočasové aktivity našich klientů, mohou být takzvané 3D brýle. Díky virtuální realitě, do které vás brýle přenesou, klienti mohou navštívit naše některé kulturní památky, strávit čas na venkově, připomenout si dovolenou, projít se na pláži. Ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou, která programy virtuální reality pro nás vyvíjí a zdokonaluje, budeme moct v budoucnu rozšířit pomyslné portfolio virtuálních programů. Pokud mluvíme obecně o inovacích a tím o technologiích, nemohu nezmínit Snoezelen. Možná divné a těžko vyslovitelné slovo, ale jedná se o multisenzorickou místnost určenou pro navození příjemných a pozitivních vjemů za pomoci světla, hudby, vůní, tepla. Jedná se o terapii, která efektivně působí na zdraví klienta, uvolňuje, uklidňuje, odstraňuje strach a stress. Určitým způsobem vyvolává pocity jistoty, ale současně aktivuje.

Jak konkrétně to funguje? Jaké máte ohlasy od rodin klientů?
Velice pozitivní, jak ze strany rodin, tak ze strany našich klientů. I když jistou nervozitu, možná obavu jsme mohli ze strany klientů vnímat. Nezapomínejme, že lidé s Alzheimerovou chorobou mají obavy a strach z nových věcí. Nevědí, co je čeká, co jim to přinese. Po prvním vyzkoušení virtuální reality nebo snoezelenu vidíte v jejich očích překvapení. Chtějí 3D brýle stále zkoušet nebo trávit více času v multisenzorické místnosti. To je ten pocit, pro který tohle vše děláme. Vidět lidi, i přes jistý handicap, usměvavé a šťastné.

Součástí péče je také rehabilitace, zdravotní péče a vyvážený jídelníček. To vše spolu úzce souvisí. Kolik lidí pracuje na konceptu?
Ano, to je veliká pravda. My jsme měli jasnou představu o tom, co chceme nabízet a jak by měla komplexní péče vypadat. Ze začátku jsme hodně hledali inspiraci doma, ale i v zahraničí. Velkým přínosem pro nás byla naše kolegyně a kamarádka Jitka Baštová, která do centra přinesla vizi a hlavně koncept. A ve spolupráci s ředitelem centra Markem Bílíkem zavedla vysoké nároky a standardy, kterými se řídíme a úspěšně je aplikujeme v centru. To znamená kvalitní zdravotní péče, pravidelná rehabilitace, aktivizace a kvalitní jídelníček z čerstvých a pokud možno regionálních surovin. Vše totiž spolu úzce souvisí. A pokud chceme být úspěšní a nabízet kvalitní péči, musíme mít kvalitní personál a služby.

Ale abych se vrátil k otázce. Každý svým dílem pracuje na našem úspěšném konceptu a zmiňovat jmenovitě by nebylo úplně fér.

S regionálními,  lokálními potravinami také souvisejí další kroky k udržitelnosti a ekologickému hospodaření…
To máte pravdu. Snažíme se být co nejšetrnější k přírodě a zanechat pokud možno co nejmenší uhlíkovou stopu. V centru máme velkou spotřebu elektrické energie, a tak jsme se rozhodli ve všech našich současných, ale i budoucích centrech a projektech začít používat fotovoltaiku. Zde v Třebíči máme již vybudovanou fotovoltaickou elektrárnu s bateriovým uložištěm a je to obrovský přínos nejenom pro životní prostředí, ale i pro nás, jak v úsporách elektrické energie, tak i financí. Další věc, o které přemýšlíme, je pořízení většího elektrovozidla, které bychom využili k výletům našich klientů. Velkou výhodou je, že máme vlastní prádelnu, což je ekologické řešení šetrnější k přírodě. Prádlo nemusí nikdo odvážet ani přivážet a my si navíc vybíráme i prací prostředky, které nezatěžují přírodu.

Jak vidíte Alzheimer centrum přibližně za deset let?
V jednom českém filmu se říká, že celá RVHP jela na pětiletky, a vy se mne ptáte rovnou na deset let.  Naše centra vidím jako inspirující pro ostatní. A rádi bychom ukázali, že kvalitní a dostupná péče není jen o penězích, které však hrají velice důležitou roli, ale o přístupu a zájmu o naše lidi. A tím nemyslím jen klienty, ale i naše kolegyně a kolegy.

Co nejvíce pomáhá klientům v tom, aby se cítili v prostředí bezpečně a jako doma?
Již několikrát jsem se o tom zmiňoval a pro každého to může být něco jiného. Spousta lidí si myslí, že centra jsou něco jako nemocnice nebo nějaké ústavy. Ano, máme svá pravidla a řády, ale klient by se měl u nás cítit jako v hotelu s all inclusive. Myslím, že to vše splňujeme, jen nám chybí to moře nebo hory. Ale zase díky virtuální realitě tam de facto může klient být a záleží jen na něm, co si vybere.

Možná to bude znít nadneseně, ale já se vždy cítil dobře a bezpečně tam, kde mě měli lidé rádi, a cítil jsem pohodu, klid a lásku. A to je právě důvod, proč je u nás lidem dobře.