Na jazykovou podporu ukrajinských žáků bylo podle Ministerstva školství doposud poskytnuto přes 450 milionů korun. Za tuto částku by šlo dělat divy. Česká školní inspekce (ČŠI) ve své zprávě za rok 2022/2023, ale zjistila, že se tak nestalo. I z tohoto důvodu se ministerstvo rozhodlo začít testovat znalost češtiny u žáků-cizinců, primárně Ukrajinců.
Zajímavé je také zjištění, že se většina ukrajinských žáků učila češtinu v samostatných skupinách a v jedné třetině základních škol, žáky neučil učitel s příslušným vzděláním. Někde se výuky ujali asistenti, jinde jazykáři. Ani v jednom případě jsme se ale nemuseli setkat s úspěchem. Proč?
Rozdíl výuky češtiny pro Čechy a pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) je obrovský. Zatímco rodilé mluvčí učíme ve školách pravidla, na základě kterých jazyk už používají, v češtině jako druhém jazyce (ČDJ) musíme žáky nejdříve seznámit s výslovností hlásek, s významem slov, a až potom se můžeme pozvolna zaměřit na gramatiku, jen ne v takové formě, na kterou jsme zvyklí. Například pády se učí na přeskáčku v závislosti na frekventovanosti užívání v běžné mluvě, rody podle zakončení slov, pro minulý i budoucí čas musíme žáky nejdříve naučit pracovat se slovesem v infinitivu. Je to dřina. A k úrovni, kterou by mnoho pedagogů u žáků rádo vidělo, se můžeme dostávat i roky.
Za optimální úroveň češtiny u ukrajinských žáků označila socioložka Kateřina Šafářová v článku pro Eduzín úroveň B2. Ta je v rámci evropského referenčního rámce pro jazyky na 4. z celkem 6místné stupnice. V ideálním případě by byla tato úroveň opravdu výhrou pro české pedagogy. Bohužel není český podpůrný systém nastavený tak, aby bylo dosažení tak vysoké úrovně možné. Proč? Čas!
Za dostatečný rozsah pro výuku ČDJ označily školy 1–2 hodiny týdně. Při počtu 32 týdnů ve školním roce, by tak náš žák prošel max. 64 hodinami výuky. Minimum pro dosažení úrovně B2 je ale 500 hodin. Jednoduchou matematikou bychom se tedy dopracovali k úrovni B2 za zhruba 8 let.
Ukrajinští žáci, mají samozřejmě díky podobnosti našich jazyků jistou výhodu, a tak se některá schémata v jazyce učí rychleji. I je ale na úrovni B2, Neslované často doženou. Důvod je jednoduchý, podobnost jazyků může sice usnadnit začátky, ale čím výše v jazykovém rámci stoupáme, tím méně jsou přijatelné chyby, ke kterým podobnost jazyků svádí. Ať už mluvíme o zaměňování tzv. „false friends“ nebo použití nečeských koncovek. Na úrovni B2 jsou tyto chyby už neodpustitelné. A proto nelze zcela počítat s tím, že se na tuto úroveň ukrajinští žáci po 2 letech dostanou, navíc bez pedagogů, kteří vědí, co dělají.
Vraťme se teď na začátek tohoto článku. Ze zvědavosti souhlasíme s ověřováním znalostí žáků-cizinců, myslíme si že i samotní žáci nebo jejich rodiče ocení, když budou znát svou úroveň. Nemůžeme se ale ubránit dojmu, že nemáme v českém vzdělávacím systému dost kapacit, které by toto testování zvládly, a tak jen čekáme, jaké výsledky se k nám dostanou.
