Ten si myslí to a ta zas tohle… Tak by se dala popsat diskuse pedagogů, odborníků, veřejnosti a influencerů na téma ne/povinných domácích úkolů. Vyostřenou diskusi vyvolalo do velké míry video Tiktokerky Štěpánky Cimlové, vystupující pod pseudonymem Štěkánka The Učitelka, která pro ni velmi specifickým stylem prohlásila, že nemohou být domácí úkoly povinné a ani známkované. Své tvrzení podložila sporem sepsaným v článku na blogu Táty parťáka, zveřejněném v březnu 2018, který ve spor o nepovinnost a nemožnost udělení sankcí za nesplněné domácí úkoly pro svého syna vyhrál.

Dobrá zpráva pro jedny rodiče se stala nepřijatelnou zprávou pro rodiče druhé, kteří na zadávání domácích úkolů trvají. V rozporu jsou i psychologové. Někteří považují úkoly za trest pro rodiče a děti, i bránění právu na odpočinek, jiní naopak vysvětlují úkoly jako možnost rozvíjení smyslů a upevnění učiva probíraného ve škole.

Na portálu Rodiče a děti najdeme v článku Škola bez úkolů soupis názorů vybraných zastánců i odpůrců tohoto tématu. O tom, kdo má „pravdu“ ale jen těžko polemizovat. Ostatně ani u slova pravda nejsme schopni dojít k jednotnému výkladu.

Jedno je jisté. Na podobě zadávání úkolů se všichni, ať už zastánci nebo odpůrci, shodují: nesmí se jednat o úkol vyžadující pochopení nové látky. Ministerstvo se ve svém oficiálním stanovisku přiklání k dobrovolnosti a smysluplnému zadávání domácích úkolů. Případné hodnocení úkolů musí být vždy ukotveno ve školním řádu. S ohledem na odlišné možnosti plnění úkolů v závislosti na domácím prostředí není možné nesplněné úkoly hodnotit známkou 5 – nedostatečná.  Škola ale ze zákona zadávat domácí úkoly a stanovit podmínky jejich hodnocení právo má. V otázce mít či nemít úkoly, může definitivní rozhodnutí nakonec učinit diskuse na bázi škola – zákonní zástupci. To už jsme ale u trochu jiného, a možná zas o něco těžšího a neřešitelnějšího úkolu.