Snaha o zmírnění nebo odstranění koktavosti vyžaduje spolupráci celé úzké i širší rodiny a pedagogů. O tom, jak je důležitá správná diagnostika a jak potíže s koktavostí řešit, jsme si povídali s klinickou logopedkou Ilonou Kejklíčkovou, která je také zakladatelkou logopedické kliniky LOGO v Brně.

Čím je způsobena koktavost?
Porucha plynulosti mluvy, koktavost je způsobená nadměrnou aktivitou až křečí artikulačního, někdy i respiračního a fonačního svalstva. Jde o závažnou poruchu, která téměř bez výjimky způsobuje psychickou nepohodu. Většina koktavostí vzniká v dětství mezi 3. a 5. rokem, a ne vždy se podaří vystopovat příčinu. Tím, že se na problém příliš soustředíme, se mluva ještě zhoršuje.

Významnou roli při vzniku, rozvoji a fixaci této poruchy hraje okolní prostředí, zejména rodina. Je proto důležité edukovat rodiče, aby svou snahou o nápravu nezpůsobili ještě větší prohloubení problému.

Co všechno se dá považovat za koktavost?
Symptomatologie koktavosti bývá docela pestrá a závisí na tom, o jak závažnou formu poruchy se jedná. Lehké formy se vyznačují opakováním prvních hlásek nebo slabik, někdy jejich protahováním. U středně těžkých forem se už vyskytují také křeče na počáteční souhlásce, protahování a opakovaní slabik je výraznější. Mohou se už vyskytovat i průvodní souhyby mimického svalstva, končetin, hlavy, trupu. U těžkých forem je plynulost řeči silně narušena a křeče na počátku slov bývají někdy až nepřekonatelné, pacient volí jiná slova. Narušená mluva je doprovázena značným úsilím, zřetelnou námahou a souhyby jsou nápadné. Přidává se nepřirozená mimika, gestikulace, záškuby hlavy, těla, tiky. Dýchání je nepravidelné a vyskytují se také křeče dechového i fonačního svalstva. Současně lze pozorovat i vegetativní projevy, jako je například zarudnutí obličeje, pocení, zrychlení srdečního tepu. Nezřídka se vyvine strach z mluvení, takzvaná logofobie, a vyhýbání komunikaci mluvou.

Jak by měla ideálně probíhat léčba koktavosti?
Léčba koktavosti je komplexní záležitost a její úspěch hodně závisí na tom, jak dlouho porucha trvá. U dětí ji lze vyléčit úplně, u dospělých bývá efekt léčby nejistý. Každopádně vyžaduje dobrou spolupráci, trpělivost a součinnost nejen pacienta, ale i jeho okolí.

V odborné literatuře jsem si všimla rozdělení koktavosti do několika forem…
Ano, pro lepší pochopení jsou tyto projevy poruchy plynulosti řeči rozděleny na tonickou formu koktavosti, ta se projevuje značným tlakem na počáteční hlásku, který může být tak silný, že ani k samotnému vyslovení slova vůbec nedojde. Klonická forma se projevuje několikanásobným opakováním slabik obvykle zpočátku slov. U těžších forem koktavosti se opakování může projevit i uprostřed slov. Obvykle maminky malých dětí při návštěvě logopedie popisují právě tuto formu koktavosti jako málo závažnou. Vysvětluji, že stav dítěte byl velice špatný, pokud se jednalo o tlaky na počátku slov. Tyto projevy se jim nezdají tak závažné. Ale právě tyto popisované projevy jsou hodnoceny jako těžší projev koktavosti u dětí.

Tonoklonická forma koktavosti se v ordinacích klinických logopedů vyskytuje nejčastěji a jedná se o propojení výše uvedeného. V těchto případech se mohou projevovat i další doprovodné projevy koktavosti, a to jsou mimovolní doprovodné pohyby, obvykle pomrkávání, pomlaskávání nebo jiné doprovodné pohyby některých svalových skupin, případně mimovolní pohyby dolních nebo horních končetin, také to mohou být pohyby hlavy, v některých případech zvlášť těžké formy koktavosti to mohou být pohyby celého těla.

To, že dítě začalo koktat, je pro mnoho rodičů šok. Jak ale postupovat, abychom něco nezanedbali, a jak probíhá profesionální diagnostika?
Jedná se o složitý problém a je nezbytné vyšetření nejen logopedické, ale i foniatrické, neurologické, psychologické. Osobně také pro komplexní obraz toho, v jakém stavu dítě je, považuji za nutné i rehabilitační, interní a popřípadě i psychiatrické vyšetření.

Koktavost je ale stále dodnes neuspokojivě zvládnutý diagnostický problém. Sledování potvrdilo některá známá fakta. Převažuje mužské pohlaví, častý rozvoj koktavosti zaznamenáváme při vstupu dítěte do školy a zahájení pravidelné školní docházky. Současně pacienti s koktavostí vykazují ve vysokém procentu případů i další dysfunkce centrální nervové soustavy, jako jsou poruchy vývoje laterality, poruchy regulace svalového tonu, psychickou labilitu, specifické poruchy školských dovedností, prvky ADHD.

Často se s koktavostí zaměňuje také porucha známá jako breptavost…
Breptavost je porucha tempa a rytmu řeči. Mluva je velice rychlá, překotná, s častým přeříkáním, nedbalou artikulací, komolením slov, zejména delších, někdy polykáním částí slov. U dlouhých slov se projevuje zrychlením a stíráním slabik uvnitř slova, takže slova a někdy i věty se stávají nesrozumitelnými. Breptavý si svou vadu neuvědomuje, někdy si ji vůbec nepřipouští, obavy z mluvení nemá a pocitem poruchy netrpí na rozdíl od koktavého člověka, který si problém uvědomuje. Breptavostí trpí spíše okolí, protože mluvě breptavého špatně rozumí. Pokud se breptavý člověk na svoji řeč soustředí, tak se jeho projev přechodně zpomalí a zlepší. Cvičením, disciplínou a pevnou vůlí se dá mluva podstatně zlepšit nebo i upravit. Nejobtížnější bývá přesvědčit breptavého, že tempo jeho mluvy je neúměrně rychlé a že je nutné ho trvale zpomalit.

Koktavost se nejvýrazněji projevuje při aktivní samostatné mluvě, při čtení podstatně méně, ještě méně při reprodukci memorovaného textu nebo při šepotu a nejméně, nebo zcela výjimečně, při zpěvu. Zhoršuje se při duševním napětí, trémě, vystoupení před publikem. Vyskytuje se častěji u mužského pohlaví.

Ilona Kejklíčková Klinická logopedka, zakladatelka logopedické kliniky v Brně i v Praze, patří mezi odborníky, kteří se zasloužili o nový, komplexnější přístup v léčbě poruch řeči, a to jak u dětí, tak u dospělých či lidí po cévní mozkové příhodě.