Slovo internet bylo poprvé použito už v roce 1974. Vzniklo jako zkratka slova internetworking neboli „práce v síti“. Rozhraní WWW spatřilo světlo světa už před 29 lety, v roce 1995. Od té doby se z internetu stal náš každodenní společník. Česká republika je v žebříčku uživatelů internetu (dle Wikipedie) na 45. místě ze 193 uvedených států. Evropa vede dlouhodobě celosvětový žebříček uživatelů internetu v rámci kontinentů.
I když nám internet jak v osobním, tak pracovním životě velmi pomáhá, musíme myslet i na negativa, kterým se s ním vystavujeme. V souvislosti s technickými pokroky čelí i český vzdělávací systém v posledních letech tlaku nejen na digitalizaci, ale i na osvětu v tématu práce s online zdroji a rozvíjení schopností ve spojení se čtenářskou gramotností. Schopnost čtení s porozuměním a pamatováním si informací se totiž za poslední roky proměnila.
Patrně jste už někdy slyšeli o digitální demenci nebo digitální amnézii. Zatímco v prvním případě mluvíme o negativním vlivu digitálních médií na paměť, pozornost, jazyk, řeč, myšlení anebo orientaci v prostoru. Ve druhém narážíme hlavně a důrazně na ovlivnění paměti. Kvůli všude přítomnému internetu máme pocit, že si věci, které v online prostředí najdeme, nemusíme pamatovat. Máme je prostě stále při ruce. Opak je ale pravdou.
Kvůli možnosti přeskakovat z jedné informace na druhou pomocí prokliku (hypertextového odkazu) se nám může zdát, že jsme schopni aktivně a funkčně dělat několik věcí najednou (multitasking) a zároveň se mnohem víc naučíme. Bohužel si ale lžeme do kapsy.
Jediné, co se touto cestou učíme, je schopnost, i když možná spíš neschopnost věnovat se jedné informaci podrobně a delší čas. To také vysvětluje neschopnost některých mladších žáků číst souvislý text o délce A4 i kratší. Některé výzkumy píší o tzv. smrti produktivity, kvůli které se efektivita naší práce snižuje až o 40 %. Neustále přepínání mozku na odlišné impulzy navíc způsobuje větší únavu. Jak můžeme s neefektivitou a ztrátou poznávacích schopností a únavou bojovat? Zase čtením!
Jen 30 minut nepřerušovaného čtení denně může rozvinout naši schopnost si informace pamatovat. Z dosavadních výzkumů také vyplývá, že si čtením z papíru zapamatujeme o 30 % více informací než při čtení z online média. Návod na zlepšení paměti a schopností je tedy jednoduchý. Zkusme se na chvíli s dětmi vrátit ke čtení, kreslení a psaní na papír. Společně stráveným časem u stolu bez telefonů a počítačů navíc utužíme i rodinné vztahy, které žádné online médium nenahradí.
A pokud chcete vědět více o tom, jak ovlivňují digitální technologie kognitivní schopnosti vašich dětí, přečtěte si např. článek od PhDr. Lenky Svobodové na webu Šance dětem.
