V tiskové zprávě MŠMT se dočteme, že se 77 % uchazečů s ukrajinským občanstvím dostalo v letošním roce na střední školu. Při převedení na čísla mluvíme o více než 5200 žácích. V průběhu přijímacích řízení jsme mohli narazit na zprávy o tom, že mají ukrajinští uchazeči bodové zvýhodnění nebo rezervované místo, které se naštěstí podařilo vyvrátit. Přijatí mají teď na několik let svou cestu jistou, co ale ti, kteří se na školy nedostali?
Online Lidovky uvádí, že se tato situace týká zhruba tří čtvrtin válečných uprchlíků ve věku 15 až 18 let. K důvodům nepřijetí na školu v jejich případě nepatřila jen neznalost jazyka nebo ověřované látky, ale i špatná finanční situace rodiny a další proměnné. Podíl uprchlíků zapojených do českého pracovního trhu je v současné době přes 70 %. Na 61 % uprchlíků pracuje pod svou kvalifikaci, nejčastěji ve zpracovatelském průmyslu a pohostinství. 16 % uprchlíků pracuje dokonce bez pracovní smlouvy, což kromě výše uvedených zdrojů potvrzují také průzkumy UNHCR. Prací načerno riskují zároveň pracovní vykořisťování. Z výzkumů PAQ Research vyplývá, že 6 z 10 uprchlíků pracuje ve špatných pracovních podmínkách. Přes nízkokvalifikované práce za nízké mzdy tak často trpí příjmovou chudobou. Touto cestou netratí jen uprchlíci, ale i stát, který tímto způsobem přichází o velké částky na odvodech na daních.
Co může pomoct situaci řešit? Nejčastějším problémem bývá stále nedostatečná znalost jazyka. Kvůli podobě ukrajinštiny a češtiny mnoho z uprchlíků ustrne na nižší jazykové úrovni, která jim neumožňuje plnohodnotnou integraci. Řešením by bylo poskytnutí možnosti studovat češtinu v kurzech úrovni B1, B2 a C1, kterých je v Česku s ohledem na poptávku stále jako šafránu. Východiskem by mohlo být např. nabízení jazykových kurzů přímo ve firmách, kde uprchlíci pracují. Všechny změny je samozřejmě potřeba zavádět systematicky a komplexně. Kromě kurzů ve firmách se ukazuje jako žádoucí i urychlení procesů nostrifikací, informování uprchlíků o možnostech rekvalifikačních kurzů, u kterých je ale potřeba monitorovat kvalitu. V neposlední řadě je důležité posílit kontroly ze strany Inspektorátu práce v ilegálním a neférovém agenturním zaměstnávání, a tím bránit vykořisťování a nárůstu osob trpících příjmovou chudobou. Na školách je potřeba zacílit správně podporu pedagogů při práci s uprchlíky i mimo ni při volnočasových aktivitách.
Jak už jste asi pochopili, vzdělání a zaměstnání spolu úzce souvisí, a proto je nad nimi potřeba uvažovat společně. Není toho málo, není to jednoduché, vyžaduje to mezisektorovou komunikaci a zázraky nikdy nejsou hned, ale jen na počkání. Postupnými krůčky můžeme ale každý jeden z nás dělat budoucnost připravenější a uchopitelnější už dnes.
