Jakub Mareš, nadějný vodní lyžař, který reprezentoval minulý rok v létě Českou republiku na Mistrovství Evropy, je navíc synem slavných rodičů, ale přitom, jak sám říká, vede překvapivě normální život…

Jakube, k vodním lyžím tě přivedla tvoje maminka. Jaké vzpomínky máš na ty úplné začátky?

Maminka mě sice přivedla a seznámila s vodním lyžováním, ale co mě poprvé naplno namotivovalo, abych tento sport vyzkoušel, byla komunita vodních lyžařů, ve které jsem jako jediný nelyžoval.

Jaké sporty jsi vyzkoušel jako dítě?

Můj nejoblíbenější sport je už odmalička fotbal. Můj táta je totiž velký fotbalový fanoušek a bral mě často na zápasy Slavie, tak jsem k fotbalu měl vždycky velmi blízko. Také jsem v dětství vyzkoušel golf a tenis a jsem velký nadšenec zimních sportů.

Kdo tě nejvíce posunul v profesionálním sportu?

Nejvíc mě posunulo trénování v zahraničí. Mám dvě hlavní místa, kam jezdím trénovat přes sezonu, Rakousko a Ameriku, kde se vždy posunu úplně na jiný level. Trénování s profesionálními trenéry a lyžaři na kvalitních jezerech, s perfektními podmínkami, bylo nejdůležitější pro moje zlepšení především v minulé a předminulé sezoně.

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Mám dva úspěchy, které si budu navždy pamatovat. Když jsem minulý rok v Rakousku poprvé v životě skočil vzdálenost přes padesát metrů. A když jsem měl tu možnost reprezentovat poprvé v životě Českou republiku na mistrovství Evropy minulý rok v létě.

Kdo tě nejvíc motivuje?

Rodiče. Oba do mě a mého sportu investují neskutečnou porci času, úsilí a peněz, abych se mohl nadále zlepšovat a měl tu možnost cestovat na závody po celém světě. Beru to jako povinnost být motivován na 200 % kvůli nim.

Jakou rychlostí se pohybuješ na vodě?

Záleží na tom, v jaké disciplíně. Ve slalomu a skocích do dálky člun většinou jezdí v rozmezí 51–58 kilometrů za hodinu a lyžař je schopen dosáhnout rychlosti i nad 90 km/h. V pomalejší a více technicky náročné disciplíně triků se pohybuje člun v rozmezí 25–35 km/h.

Jak moc jsou vodní lyže nebezpečné? Zažil jsi už nějakou nepříjemnost nebo úraz?

Vodní lyže jsou nebezpečný sport, o tom žádná. Pády jsou bolestivé a úrazy vám většinou naruší a třeba i ukončí celou sezonu. Já ale argumentuji, že tohle nebezpečí je v každém sportu, a vodní lyžování se nijak neliší od ostatních úrazů a jejich následků od ostatních sportů. Měl jsem pár nepříjemných pádů, ale ještě jsem se naštěstí nikdy dlouhodobě nezranil.

Kdy zažíváš největší adrenalin?

Před startem. Vždycky, když stojím připravenej na startu a čekám, až lyžař přede mnou dojede, tak ta kombinace stresu a adrenalinu je hodně znát.

V čem jsou vodní lyže naprosto unikátní? Čím tě okouzlil zrovna tenhle sport?

Tenhle sport je naprosto jedinečný a unikátní v tom, jaký pocit člověk při jízdě zažije. Tenhle pocit se nedá popsat, ale je neskutečný. Taky mě baví to, že vodní lyžování není obvyklý a známý sport, čímž to dodává pocit specialiálnosti a zajímavosti.

Věnuješ se v rámci kompenzace i jiným sportům?

Občas si zajdu zahrát fotbal nebo jiné sporty jen tak pro zábavu. Většinu času trávím v gymu nebo s mou trenérkou, kde se několikrát do týdne připravujeme na těžkou letní sezonu.

Komu bys vodní lyže doporučil?

Uplně každému. Vůbec není důležité, jestli se tomu budete věnovat trvale a profesionálně a nebo se jen občas přijdete svézt. Je skvělý zážitek na vodě v létě, což je za mě nejlepší kombinace, co může být. A pokud třeba jen nevíte, co v létě s časem, tak se taky přijďte svézt nebo jen podívat, to je taky zážitek.

Jsi synem slavných rodičů a sám máš už taky spoustu fanoušků. Co člověku taková pozornost dává a co mu bere?

Po pravdě to vůbec neřeším. Jsem rád, že jsem si vybral sport, který je individuální, jelikož každý výsledek je na mě – jak ten dobrý, tak špatný, a nemůže se tedy mluvit o nějaké protekci kvůli jménu a tak dále. Proto mě taky hodně baví komunita, v které jsem, a to jak u vodních lyžařů nebo ve škole, kde se tohle vůbec neřeší.

Liší se tvůj běžný denní program hodně od toho, co prožívají tví vrstevníci?

Překvapivě je asi víc normální, než by kdo čekal, haha. Ráno jdu do školy, po škole do gymu a na trénink, a po tréninku jdu domů se učit a zahrát si na playstationu.

Koho obdivuješ?

Každého, kdo má cíl a jde si tvrdě za ním.

S vodním lyžováním souvisí i cestování. Kde jsou podle tebe nejlepší podmínky?

Jak už jsem říkal, rozhodně nejlepší podmínky jsou na Floridě v Americe. Kombinace dobrého počasí s ideálními podmínkami na lyžování, kde na skoro každém jezeře najdete profesionálního trenéra, je prostě perfektní pro každého lyžaře. Tady v Evropě jsou nejlepší podmínky v sousedním Rakousku anebo ve Francii a Španělsku, kde se mimochodem velmi často konají mezinárodní závody a mistrovství Evropy nebo Světa.

Čeho bys chtěl ve své sportovní kariéře dosáhnout?

Můj cíl je skočit šedesát metrů v skoku do dálky, kde bych se tím stal teprve třetím Čechem, co tohle dokázal. Také bych rád reprezentoval Českou republiku na dalších mistrovstvích Evropy a světa, a zkusit se co nejblíž přiblížit i nějaké té placce.